Vietjetu soud zmrazil majetek. Pět dní po pompézním zahájení letů do Prahy
Ještě 10. října přivítala Praha první pravidelný let Vietjetu z Hanoje vodní slavobránou a velkolepým ceremoniálem. O pouhých pět dní později vydal anglický soud celosvětový příkaz ke zmrazení majetku vietnamské aerolinky až do výše 251,6 milionu dolarů. Opatření dopravce neuzemňuje a žádné omezení pražské linky zatím nebylo oznámeno.
Příchod Vietjetu do Prahy patřil k nejvýraznějším letošním inauguračním ceremoniálům na Letišti Václava Havla. První Airbus A330-300 z Hanoje přivítala vodní slavobrána, hosté sledovali taneční vystoupení a symbolické odemknutí nové linky na velké LED obrazovce. Viceprezident aerolinky navíc přednesl celý projev česky a sklidil mohutný potlesk.
NEXTNEWS.cz byl přímo na místě a celý průběh zachytil v reportáži Vietjet zahájil lety do Prahy ve velkém stylu.

Slavnost na Letišti Praha při inauguračním letu Vietjetu z Hanoje.
Jen pět dní po slavnosti však přišla zpráva, která ukazuje méně okázalou stránku hospodaření dopravce. Obchodní soud anglického High Court vydal 15. října celosvětový příkaz ke zmrazení majetku společnosti VietJet Aviation Joint Stock Company. Opatření se vztahuje na majetek až do hodnoty 251,6 milionu dolarů, tedy zhruba 5,3 miliardy korun.
Nejde o zabavení veškerého majetku ani zákaz létání. Příkaz především omezuje možnost převádět nebo vyvádět vybraná aktiva mimo dosah věřitele.
Spor začal u čtyř Airbusů A321
Případ se týká čtyř Airbusů A321, které Vietjet převzal v letech 2018 a 2019 prostřednictvím leasingového financování. Během pandemie covidu aerolinka neuhradila část sjednaných plateb a věřitelé v říjnu 2021 leasingové smlouvy vypověděli. Vietjet platnost výpovědí napadal, anglické soudy ji však potvrdily.
Práva na vymáhání pohledávek následně získala společnost FW Aviation (Holdings) 1, kterou ovládá londýnský investiční fond FitzWalter Capital. Anglické soudy jí v několika řízeních přiznaly nároky, které se spolu s úroky a náklady vyšplhaly přibližně na 250 milionů dolarů.
Podle rozsudku Vietjet z této částky zaplatil pouze dva miliony dolarů. Platbu provedl 19. května 2025, den před projednáváním svého odvolání. Soud současně uvedl, že aerolinka navenek působí finančně zdravě: její tržní hodnota přesahuje 3,8 miliardy dolarů a celková aktiva dosahují přibližně 5,4 miliardy dolarů.
Soudce Robert Saini přijal argument věřitele, podle kterého se Vietjet chová spíše jako dlužník, který zaplatit nechce, než jako společnost, která zaplatit nemůže.
Ze soudního spisu zároveň vyplývá, že aerolinka považuje výsledek sporu za nepřiměřený. Neuhrazené nájemné ve výši přibližně osmi milionů dolarů vedlo nejen ke ztrátě letadel, ale také k závazku v řádu stovek milionů dolarů. Vietnamské soudy hlavní anglický rozsudek odmítly uznat.
Soud se zaměřil na objednávky nových letadel
Podstatnou částí případu není současná flotila, ale rozsáhlé objednávky nových letadel. Vietjet má podle soudu objednávkovou knihu zahrnující přibližně 300 strojů Airbus a Boeing.
Práva spojená s budoucími dodávkami, předběžné platby výrobcům a možnost výhodného prodeje a zpětného leasingu mohou mít značnou hodnotu. Právě v objednávkové knize tak může být pro věřitele více peněz než v současné flotile, protože provozovaná letadla má Vietjet převážně pronajata.
Soud se zabýval převodem ekonomických práv z objednávek na propojenou společnost Angelica Holding Limited, registrovanou na Kajmanských ostrovech. Podle soudce na ni Vietjet převedl v podstatě celou ekonomickou hodnotu své objednávkové knihy ve stavu z prosince 2024.
Angelica podle informací předložených soudu neměla vlastní kancelář, zaměstnance ani internetové stránky. Soudce uvedl, že vykazovala všechny znaky typické kajmanské schránkové společnosti. V převodech a způsobu jejich vykazování spatřoval pádné důkazy o reálném riziku, že by majetek mohl být přesunut mimo dosah věřitele.
Právě toto riziko se stalo hlavním důvodem pro vydání celosvětového příkazu ke zmrazení majetku. Podle právní kanceláře Slaughter and May, která zastupovala FW Aviation, jde o neobvyklý případ takového opatření vůči zahraniční společnosti obchodované na burze.
Zmrazení majetku neznamená zákaz létání
Soudní příkaz se může vztahovat například na práva z objednávek letadel, předběžné platby výrobcům, leasingové zálohy, rezervy na údržbu nebo některé příjmy z prodeje letenek.
Vietjet však může nadále nakládat s majetkem v rámci řádné běžné obchodní činnosti. Aerolinka tedy může pokračovat v provozu, platit zaměstnance, nakupovat palivo a hradit další obvyklé výdaje. Některé transakce týkající se letadel, objednávek nebo leasingových prostředků mimo Vietnam mohou vyžadovat souhlas soudu.
Na rozhodnutí navazuje také samostatné řízení o ustanovení správců nad částí majetku Vietjetu. Jejich úkolem by bylo pomoci věřiteli s vymáháním přiznané částky.
Pražská linka zatím bez omezení
Pro české cestující je podstatné, že žádné omezení linky Praha–Hanoj zatím nebylo oznámeno. Samotný příkaz ke zmrazení majetku neznamená rušení letů ani bezprostřední finanční kolaps aerolinky.
Vietjet létá mezi Prahou a Hanojí dvakrát týdně, vždy v úterý a v sobotu, s mezipřistáním v kazašském Almaty. Dopravce na trasu nasazuje Airbus A330-300 s kapacitou 377 cestujících. Letenky prodává také samostatně mezi Prahou a Almaty.
Letiště Praha před otevřením spojení odhadovalo, že by novou linku mohlo během prvního roku využít více než 67 tisíc cestujících v obou směrech. Praha se jejím otevřením stala první destinací Vietjetu v Evropské unii. Spojení má význam zejména pro početnou vietnamskou komunitu v Česku, cestovní ruch a obchodní vztahy obou zemí.
Soudní spor přesto představuje pro další expanzi Vietjetu významné riziko. Omezení mohou komplikovat financování, přebírání objednaných letadel, uzavírání nových leasingových smluv i vztahy s obchodními partnery.
Pět dní mezi slavnostním příletem do Prahy a celosvětovým zmrazením části majetku tak ukázalo dvě velmi odlišné tváře vietnamského dopravce: rychle expandující aerolinku vstupující na evropský trh a současně společnost, která vede tvrdý mezinárodní spor o stovky milionů dolarů.