Humanoidní roboti míří do čínských továren. Na výrobní linkách už začínají pracovat vedle zaměstnanců

Humanoidní roboti v Číně pomalu opouštějí výstavní pódia a začínají dostávat skutečnou práci. V tamních továrnách už kontrolují elektroniku, manipulují s materiálem nebo obsluhují části výrobních linek. Zatím sice člověka plně nenahrazují, ale některé projekty ukazují, že průmyslové využití humanoidů se dostává do další fáze.

Jedním z nejzajímavějších příkladů je továrna společnosti Longcheer Technology v Nan-čchangu, kde bylo do sériové výroby tabletů nasazeno osm robotů AGIBOT G2. Stroje provádějí celý proces kontroly kvality, včetně multimediálních, zvukových a Wi-Fi testů, a pracují přímo vedle lidských zaměstnanců. Podle údajů zveřejněných zástupci projektu dosahují roboti přibližně 80 až 90 procent pracovní efektivity člověka a dohromady už absolvovali více než 3000 hodin nepřetržitého provozu. AGIBOT během červnového šestidenního přenosu z továrny navíc uvedl, že jeho roboti zvládli přes 64 000 výrobních úkonů s deklarovanou úspěšností 99,99 procenta. Jde ale o údaje samotného výrobce.

Roboti už nezůstávají jen v laboratoři

Podobných projektů v Číně přibývá. Výrobce baterií CATL například už dříve začal nasazovat humanoidní roboty na výrobních linkách, kde manipulují s komponenty nebo připojují vysokonapěťové konektory. Další stroje se testují při manipulaci se zbožím, logistice nebo kontrole výroby.

Ne všechny průmyslové roboty přitom musí připomínat člověka od hlavy až k patě. Výrobci stále častěji používají stroje na kolečkách se dvěma pažemi. Pro továrny totiž není nejdůležitější, zda robot dokáže běhat nebo skákat, ale kolik unese, jak přesně pracuje, jak dlouho vydrží v provozu a zda se ekonomicky vyplatí.

Čína chce robotiku převést do sériového provozu

Tempo růstu je výrazné. AGIBOT v červnu oznámil výrobu svého 15000. robota a v září už firma informovala o dosažení hranice 20 000 vyrobených strojů. V Liou-čou mezitím UBTECH spustil továrnu navrženou pro produkci až 10 000 průmyslových humanoidů ročně.

Čína současně podporuje programy, které mají dostat humanoidní roboty přímo do továren, skladů nebo zdravotnictví. Cílem je získávat data z reálného provozu a urychlit vývoj takzvané embodied AI – umělé inteligence schopné vnímat fyzické prostředí a aktivně v něm jednat.

Člověka zatím nenahrazují

Přes rychlý technologický pokrok je ale stále příliš brzy mluvit o masovém nahrazování lidí. Reuters ještě v srpnu upozorňoval, že mnoho humanoidních robotů má problémy s jemnou motorikou, adaptací na neočekávané situace nebo samostatným rozhodováním. V řadě úloh jsou stále pomalejší a dražší než klasická průmyslová robotická ramena.

Podle International Federation of Robotics se navíc v roce 2025 celosvětově prodalo přibližně 7000 humanoidních robotů určených pro průmysl a profesionální služby. Ve srovnání se stovkami tisíc klasických průmyslových robotů jde zatím o velmi malý trh.

Význam současného vývoje je proto spíš jinde: humanoidní roboti začínají poprvé pracovat dostatečně dlouho a spolehlivě na to, aby bylo možné posuzovat jejich skutečnou ekonomiku provozu. Čína se tak z fáze efektních demonstrací postupně přesouvá k otázce, která rozhodne o budoucnosti celého odvětví – zda se robot ve fabrice skutečně vyplatí.

Zdroje: AGIBOT, Global Times a South China Morning Post, Reuters,