Evropa hledá náhradu za obří Antonovy. Ve hře je modernizace An-124 i nový evropský letoun

Evropa začíná řešit problém, který se bude v příštích desetiletích v letectví prohlubovat. Pro přepravu mimořádně těžkých a rozměrných nákladů je v současnosti stále závislá především na ukrajinských Antonovech An-124 Ruslan, jejichž konstrukce pochází ještě z dob Sovětského svazu. Evropská studie ESOCA nyní nastínila dvě hlavní možnosti: zásadní modernizaci těchto strojů, nebo vývoj zcela nového evropského těžkého transportního letounu.

Výsledky osmnáctiměsíční studie European System for Outsized Cargo Airlift (ESOCA) byly v září představeny Evropské obranné agentuře EDA. Projekt financovaný z Evropského obranného fondu stál přibližně 20 milionů eur. Studii vede Airbus Defence and Space a podílí se na ní 14 subjektů z osmi evropských zemí.

Evropa je stále závislá na Antonovech

Antonov An-124 patří k největším sériově vyráběným nákladním letadlům na světě. V rámci programu NATO SALIS mají evropské země přístup až k pěti letounům An-124-100 společnosti Antonov Logistics SALIS. Jeden Ruslan dokáže přepravit až 120 tun nákladu (společnost Antonov Logistics SALIS disponuje i modifikovanou verzí An-124-100M-150, která má zesílenou konstrukci a zvládne přepravit užitečné zatížení až 150 tun).

Programu se účastní 8 členských států NATO (Belgie, Česko, Německo, Maďarsko, Norsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko). Francie je sice zakládajícím členem nového projektu SATOC, ale uživatelem SALIS již není.

Problémem je stáří flotily i omezený počet dostupných strojů. Výroba An-124 byla prakticky zastavena před desítkami let a válka na Ukrajině zkomplikovala údržbu i dostupnost letadel. Evropská komise už při vypsání projektu ESOCA upozorňovala, že Evropa je v oblasti těžké strategické přepravy příliš závislá na omezeném počtu Antonovů. Situaci připomnělo také zničení jediného dokončeného An-225 Mrija při bojích o letiště Hostomel v roce 2022. Ten dokázal přepravovat až přibližně 250 tun nákladu.

A400M ani C-17 Ruslan plně nenahradí

Evropa sice provozuje moderní Airbusy A400M Atlas, jejich maximální užitečné zatížení ale činí přibližně 37 tun. An-124 tak zvládne přepravit více než trojnásobek. Výkonnější Boeing C-17 Globemaster III unese kolem 77 tun. NATO provozuje v rámci programu Strategic Airlift Capability tři C-17 z maďarské základny Pápa, výroba tohoto typu ale skončila už v roce 2015.

Právě proto Evropa řeší, co bude následovat. Jednou možností je hluboká modernizace stávajících An-124 a prodloužení jejich životnosti. Druhou pak vývoj vlastního těžkého strategického transportního letounu. Zveřejněné materiály zatím neuvádějí konkrétní podobu, počet motorů ani přesnou nosnost. Z evropských plánů ale vyplývá, že největší problém může v budoucnu vzniknout právě v kategorii nákladů kolem 100 tun, kde dnes A400M ani C-17 možnosti Ruslanu nedosahují.

Nový evropský stroj by přitom nemusel být přímou kopií An-124. Mohl by být navržen podle současných vojenských a logistických požadavků a postupně převzít také část úkolů C-17.

Česko je do projektu přímo zapojené

Česká republika není jen uživatelem programu SALIS, ale patří také mezi státy zapojené do evropského projektu SATOC – Strategic Air Transport for Outsized Cargo. Projekt koordinuje Německo a kromě něj se jej účastní Česko, Francie a Nizozemsko. Jeho cílem je připravit Evropu na dobu, kdy už nebude možné dále spoléhat na stárnoucí flotilu Antonovů. Výsledky ESOCA proto nejsou jen akademickou studií. Mají sloužit jako podklad pro rozhodnutí, zda se Evropa pokusí Ruslany udržet při životě další desetiletí, nebo zahájí jeden z nejambicióznějších evropských leteckých programů od vzniku Airbusu A400M.

Další krok přijde už 21. a 22. října 2026, kdy mají členské státy EU výsledky studie a požadavky na budoucí strategický transport projednat během Strategic Transport Days v Bruselu. 

Zdroje: ESOCA, nato.int, defence-industry-space.ec.europa.eu